Červotočové

   I když si to možná neuvědomujete, určitě je všichni velmi dobře znáte. Chovají se nenápadně, ale přitom jsou útoční, tváří se přívětivě, ale přitom jsou záludní, vypadají, že jsou bez zájmu, ale do všeho vrtají ..... Prostě červotočové. 

  A co teprve takoví červotočové-důchodci! To je pak extra třída! Nemám vůbec nic proti důchodcům, zanedlouho se k nim budu počítat i já, ale doufám, že díky tvoření budu aktivní důchodce. Plánů a zatím nerealizovaných nápadů mám na další dva životy, tak snad nebudu mít čas přemýšlet o nesmyslech a vrtat do všech, kteří mi přijdou do cesty. Jen mi prostě vadí červotočové, kterým chybí vlastní iniciativa, jejich aktivita je nulová. Vlastně nulová ne. Čas tráví vymýšlením, do čeho nového by zase mohli vrtat.
  Je mi jich vlastně i trochu líto.Jsou to vlastně smutní a zahořklí tvorové, kteří se neumí radovat ze života a neznají to potěšení, když se ponoříte do svého oblíbeného koníčka, ať už je to tvořivá činnost, zahrádka nebo třeba sport.
   Červotoč-dřevokazný hmyz se hubí velice nesnadno a stejně tak červotočové jsou nevyhubitelní. Mou jedinou radou je naprostá ignorace, přehlížení.

Nebo znáte lepší způsob?

První český časopis o scrapování

Přední strana prvního čísla

   Každý, nebo spíše každá, kdo se se zabývá kreativní tvorbou, kdo vyrábí více či méně hodnotnější výrobky, je zaregistrován na Fleru (pro neznalé: eshop s obrovským množství kreativních výrobků i materiálů pro tvoření), ať už jako prodejce nebo nakupující. Zaregistrovaní se pak mohou potkávat a povídat si  v klubech. Nadšenci scrapbookingu se sdružují v několika klubech zaměřených na tuto techniku.
   A v jednom z těchto klubů vznikl nápad, vydávat časopis o scrapbookingu, tedy první český časopis o scrapbookingu. Zatím jsme mohly nahlídnout, a některé z nás ale i číst, v časopisech zahraničních, většinou v angličtině. I když já vlastním zajímavý scrapbookový časopis ve finštině, ale uznejte: zatímco z angličtiny sem tam nějaké slovíčko přeložím, z finštiny nemám šanci. Samozřejmě teď nemluvím o mladších ročnících, které zvládají angličtinu bez potíží.....

       Proto jsme všechny přivítaly tento nápad s povděkem. Konečně se dozvíme postupy, informace, novinky a zajímavosti o scrapbookingu a cardmakingu, aniž bychom se bály, že si něco špatně vyložíme nebo budeme muset pracně hledat chybějící slovíčka ve slovníku.

V prvním čísle najdete mimo jiné také můj příspěvek - postup
na výrobu těchto visaček 

   Zpočátku probíhal průzkum zájmu ve flerovském klubu, poté se utvořila z těch nejzkušenějších redakce pod vedením ostřílené novinářky Sylvy (na Fleru Bára), některé z nás "ostatních" přispěly s nějakým větším či menším příspěvkem, odbornice se popraly s technickými záležitostmi a grafikou (za což mají můj obrovský obdiv) a koncem ledna 2012 bylo na světě první číslo časopisu. A nyní se již těšíme na druhé číslo, které vyjde v nejbližších dnech. Pokud byste si chtěli časopis Scrapování objednat také, můžete tak udělat na stránkách časopisu. 

Scrapbooková vlaštovka v Ostravě

   Před několika lety jsem objevila na internetu novou kreativní techniku zvanou scrapbooking nebo také scrap-art. Velice mě zaujala svou variabilností a nekonečným množstvím postupů, které se u ní dají používat. Přirovnala bych to k patchworku, jen místo látek se používá papír, místo šicího stroje lepidlo. Papír a lepidlo však nestačí, potřebujete k tomu buď fotografie, pro vytvoření fotoalb, jednotlivých stránek nebo minialb, a taky spoustu dekorací nástrojů a pomůcek.. Kromě fotoalb a minialb se vyrábí hlavně přáníčka k různým příležitostem, visačky na dárky, jmenovky pro zasedací pořádek na slavnostní tabuli, záložky do knih, obaly na cokoliv, svatební oznámení, pozvánky na různé akce, kalendáře stolní i nástěnné s oblíbenými fotkami nebo fotkami svých nejbližších., Například pro babičku takový kalendář s fotografiemi vnoučat, navíc vlastnoručně vyrobený, může být skvělý a originální vánoční dárek Pomocí scrapbookingu se dekorují, zápisníky bločky, diáře, deníky, krabičky, skleničky, dárkové tašky a mnoho jiných předmětů.

    Přibližně 3 roky jsem sbírala informace, hlavně na internetu, také jsem se postupně vybavovala množstvím nástrojů a pomůcek. A tak mě napadlo, využít získané a  informace a zkušenosti k tomu, abych je předala dalším a pomocí svých speciáních pomůcek a nástrojů umožnila vyzkoušet si tuto techniku dalším zájemkyním o kreativní tvoření.

   A tak jsem v prosinci 2010 zorganizovalaí kurz scrapbookingu pro začátečníky na téma: Vánoční přání a do Ostravy tedy přiletěla první scrapbooková vlaštovka.

    Přestože po shlédnutí výrobků „na vlastní oči“ bylo zájemců poměrně dost, účastnic se nakonec mnoho nesešlo, ale za zmínku stojí např. to, že jedna z nich přijela až z Opavy!

    Mám zkušenosti s tím, že kdo jednu se se scrapbookem  seznámí, vznikne „přátelství“ na celý život. A tak věřím, že to nebyl první a zároveň poslední kurz v Ostravě. Scrapbooking je totiž vhodný pro každého, nemusíte mít ani výtvarný talent ani být nějak manuálně zruční.

Jak jsem se seznámila se scrapbookem

   Během mého nakukování do e-shopů jsem jednoho dne narazila na kategorii Scrap -art.. V této kategorii byla na prodej spousta zajímavých věcí, ale já jsem tehdy vůbec netušila, k čemu se používají. Proto jsem napsala majitelce obchodu email s dotazem  Paní byla velmi ochotná, vysvětlila mi, že scrap-art je jinak scrapbooking, popsala mi, co to scrapbooking je a poslala mi i několik odkazů na zahraniční stránky. Musím říct, že scrapbooking mě naprosto uchvátil. Jen jsem pořád nevěděla, jak na to. Na jedné kabelové televizi pak sice vysílali postupy na různé výrobky, tam jsem poznala, že potřebuju ještě hooodně potřeb., ale tento pořad byl, jak již dnes vím, pro zkušené scrapařky. Tehdy jsem byla naprosto zmatená a nevěděla jsem jak začít. Přesto jsem však začala pomalu nakupovat potřeby pomůcky a všelijaký materiál a můžu říct, že teprve po 3 letech se mi podařilo jakš takš si vybavit dílnu. Pak jsem se učila tvořit podle internetu, protože kurzy žádné nebyly. 

   Vyrobila jsem pár stránek do alba a o něco více blahopřání. Jak sami můžete vidět, moje prvotiny byly velice jednoduché, strohé, ale měla jsem z nich radost.

   Nakonec jsem se seznámila s Bárou a jela jsem k ní na kurz do Poděbrad. Kurz trval celý víkend a já jsem nasbírala spoustu zkušeností.

   Protože jsem zjistila, že scrapbooking je v našich končinách ještě v plenkách, rozhodla jsem se propagovat tuto techniku a získávat další nadšené scrapařky.

Zaujaly mě strukturální pasty

   Protože jsem zvídavá a chci poznávat nové věci a leccos vyzkoušet, brzy mě přestalo bavit "jen tak" lepit ubrousky, případně natírat nejprve předměty akrylovou barvou.  A tak jsem začala experimentovat. Nejprve s krakelováním. Vyzkoušela jsem podkladovou barvu tmavou a horní vrstvu světlou, ale i opačně - podkladovou světlou a vrchní vrstvu tmavou.

   Pak jsem vyzkoušela strukturální pasty, modelovací a lehčená mě nijak zvlášť neoslovily, ale nejlépe se mi pracuje s jemným pískem.       

   Používám ho jako podklad pod ubrousek, obrázek pak získá třetí rozměr a je zajímavější. Nejraději vyrábím obrázky tak, že na podklad z jemného písku do středu nalepím ubrousek a okraj v šířce 2-4 cm (podle toho, jak mám velkou podkladovou destičku) domaluji akrylovými barvami tak, aby nebyl poznat přechod mezi malbou a ubrouskem.

   A ještě několik dalších příkladů použití strukturálních past:

                                                   

Moje oblíbená Teteka

   Jestli chcete vidět opravdu luxusní dekupáž, podívejte se na blog Portugalky Terezy By Teteka. Odkaz na její stránky najdete také vpravo mezi mými oblíbenými stránkami a odkazy. 

   Tereza má krabičky na čaj i šperky  a spoustu dalších dřevěných výrobků krásně barevně sladěné s použitým ubrouskem a její výrobky skutečně lahodí oku každému, kdo má cit pro barvy.

   Na stránky Terezy chodím pro inspiraci a pod jejím vlivem jsem vyrobila několik krabiček, z nichž dvě vám tady předkládám.

Jak vznikla má závislost na dekupáži

   Za své šílenství zvané dekupáž vděčím své dceři Romaně, která mi na Vánoce roku 2003 věnovala startovací sadu.  Hned po Štědrém dnu jsem polepila ubrousky vše, co mi přišlo pod ruku.  
    Technika mě tak nadchla, že jsem jí naprosto propadla. Začala jsem šmejdit po internetu, hledat inspiraci. Při mém šmejdění jsem narazila na několik e-shopů a to se nemělo stát! :-) Výsledkem jsou zásoby polotovarů, barev a různých potřeb na mnoho let dopředu.

    Když jsem dnes dívám na své první výtvory, nejsem z nich nadšená, ale abych povzbudila všechny začátečnice, vložím sem několik fotek výrobků z mých začátků. Byly to hlavně obrázky, květináče a obaly na květináče: